“Jste to, co jíte. A když nevíte, co jíte, tak vlastně nevíte, kdo jste.”
Geoff Lawton
“Jedno jablko denně a doktora netřeba. Napište si to do sešitu, Heřmani a Mařky!” diktoval břichatý přírodopisář s šedivou bradkou v deváté Bé, který po nás občas házel křídy, občas klíče.
Myslím, že tehdy dostal nařízeno, že první generaci devítek má říkat něco o zdravé výživě, ať se ten nečekaný ročník navíc zaplácne.
Ačkoli to nebylo zrovna podrobně vysvětleno, se mi to fakt vrylo do paměti. Asi proto, že ve mě už tehdy dřímal vegan (kterým jsem se nikdy 100% nestala), mi to dávalo velký smysl. Jíst čerstvé obyčejné ovoce. Nejlépe rovnou ze stromu.
Možná jste si všimli, že jsme lidi podvyživení (a tím nemyslím nutně hubení 
).
).A možná jste si všimli, že máme plné lednice, supermarkety, restaurace a tržnice.
To je divné, že?
A protože jste chytří čtenáři, tak jistě víte, že dnešní jídlo není, co bývalo.
Potvrzují to i vědecké studie, které zjistily, že je v dnešním ovoci i zelenině mnohem méně živin a naopak mnohem více pesticidů, než bývalo před 100 lety.
Já to tušila taky.
A tak jsem se kolem 20ti začala stravovat hlavně BIO. Když jsem měla děti, tak už jsem jídlo kupovala hlavně z permakulturních a biodynamických farem.ANO, takové jídlo má mnohem víc chuti.
ANO, je v něm mnohem více živin a vitamínů.
Ale dnes bych vám chtěla představit jídlo, které jsem objevila teprve před pár lety:
jídlo, které Tě vyživí do hloubky živiny v něm jsou přesně na míru Tobě jídlo, po kterém nejen, že nebudeš unavená, ale budeš mít mnohem více energie a síly jídlo, které má tolik chuti, že po něm budeš mít prostě food orgasmNekecám.
Kde to koupit???
Hm, sorry. Takové jídlo koupit nejde.
Takové jídlo totiž může vyrůst jen na Tvé Rajské zahradě.
Jak toho dosáhnout?
O tom budu ještě mluvit. Ale na krátko – s pomocí skutečně přírodních postupů, které zatím nejsou moc známé ani v permakultuře. A s pomocí svaté trojky. 
Takže, to máme 1. pilíř konceptu Rajské zahrady:
Hojnost plnohodnotného jídla na míru pro ty, co s ní jsou ve fyzickém kontaktu.
Ale jeden piliř je přece málo, aby na něm něco stálo, že?
Těšte se na pokračování!
